V této hře hraje každý sám za sebe. Netopýr se snaží během podzimu nasbírat si co největší množství zásob a najít co nejlepší zimoviště. Toto bude probíhat většinu času hry. Na závěr přijde samotná zima, jejíž mrazy určí, kdo z hrajících netopýrů přežije a kdo ne.
Ve vymezeném území pro hru rozházíme kartičky představující potravu. Jejich počet určíme nejlépe podle následujícího postupu:
- Zjistíme celkový počet hráčů a vynásobíme 10 (nutné minimum pro přežití zimy s dostatkem potravy)
- Od získaného čísla odečteme 10% a máme potřebný počet kartiček potravy použitých do hry
Dále na území rozmístíme zimoviště (můžete stáhnout v příloze). Zimoviště má nějaký svůj název, dále uvedenou kapacitu, kolik pobere netopýrů a také venkovní teplotu, při které ještě živočichové uvnitř přežijí a neumrznou.
Odstartujeme hru. Hráči se snaží sbírat lístečky představující potravu. Zároveň mohou zjišťovat informace o různých zimovištích. Po nasbírání 4 lístečků se mohou vydat do zimoviště, kde si své zásoby uloží a tím si zajistí místo v dané jeskyni. Dále už smí každý hráč nosit pouze jeden lísteček a ten vždy ukládat do svého "domečku".
Po určitém čase na pokyn vedoucího hry nastane zima, každý netopýr se ihned odebere do svého zimoviště a zjistí, kolik zásob nasbírali. Podle potřeby můžeme minimální počet potravy snížit o jeden či dva lístečky, pokud většina hráčů nemá dostatek.
Důležitější rozhodnutí o vítězi nastává v zimě. Organizátor hry vylosuje z klobouku lísteček, na němž je uvedena nějaká zimní teplota. Vytáhne tak nejnižší teplotu za celou zimu. Každý, kdo se nachází v zimovišti, které má uvedenou ještě nižší teplotu, přežije a získává bod.
Opakujeme několik kol.
Možná obměna
Lístečky s potravou mohou být opatřeny svojí "silou", tedy některý lísteček může vydat za větší množství slabší potravy.
Námět pro hru pochází z knihy Hrajeme si na přírodu, autorem Michal Medek.
Obrázky v koláži: bobandsuewilliams.com, Vexels
Přidejte komentář