Za vysokou skálou vysoko v horách se zabydlil drak Soptík. Byl nejmenším z draků, proto si z něj ostatní dělali šprťouchlata. Rozhodl se tedy, že opustí dračí sluj a postaví se na vlastní nohy.

A jak tak dny šly, Soptíkovi začalo být smutno. Vždyť byl zvyklý na ostatní draky a teď tu byl chudák sám. Rozhodl se tedy, že se vydá do blízké vsi, najít si nějaké kamarády. Lidi nikdy neviděl a slyšel o nich pouze špatné věci. Chtěl se ale přesvědčit na vlastní oči, jací doopravdy jsou. Pro krátké době přiletěl na náves. Pamatoval si z vyprávění, že lidé se draků bojí. Soptík však nikoho nevystrašil. Lidé se na něj dívali, ale nikdo ho nevyháněl. Naopak z tržiště mu lidé přinášeli dobroty. A tak si Soptík oblíbil lidi a do vsi pak létal často.

Jednou byla dlouhá zima a draci byli hladoví. Přiletěli tedy za Soptíkem, zda by neměl něco na zub.......

Jak bude příběh pokračovat? Kompletní pohádku si můžete přečíst na stránkách Pohádkozem.cz.

favorite_border Přidat do oblíbených