Nachystáme si několik mincí, ideálně různých velikostí. Je-li více hráčů, můžeme mince odlišit, například polepením malým kouskem papíru. Každý dostane stejný počet a velikosti mincí.
Přistoupíme ke stolu, u nějž budeme hrát. Všechny mince se před začátkem musí položit na stůl. Kam, to je zcela na hráčích, kam je umístí. Poté můžeme začít.
Hraje se vždy po jednom tahu, tedy že hráč vždy může jednou svojí mincí zaútočit na jinou a zhodit jí tak ze stolu.
Jak? Mince se smí pouze "vystřelovat", tedy že jedním prstem udáme na krátké vzdálenosti minci rychlost, s níž pojede sama dál po stole. Cílem je vyvinout takovou sílu, aby byla soupeřova mince shozena ze stolu. Jakmile je na zemi, už se s ní nehraje.
Technik vrhnutí může být několik. Ať už položením prstu na minci a švihnutí či cvrnknutím. Není zakázáno položit jeden prst (např. palec) na minci a dalšími dvěma prsty (ukazováček a prostředníček) se zapřít o stůl tak, že palcem prudce minci posuneme mezi dva o stůl zapřené prsty a tím ji dostaneme do pohybu.
Pokud nemáme dostatečně velký stůl pro mnoho hráčů, nebo chceme udělat turnaj, kde se utká vždy omezený počet hráčů, můžeme hrát na více stolech či se na jednom střídat.
Sporné situace, kdy dojde ke špatnému vystřelení mince, že třeba hráč posunuje minci prstem až téměř k soupeřově a poté ji úspěšně vyhodí, posuzuje vždy organizátor (rozhodčí). Může tedy shození mince neuznat a vrátit tak kolo zpět a hráč opakuje svůj tah. Při opakovaně špatném vypálení mince může být hráč přeskočen a přijde tak o svůj tah.
Vítězem se stává ten, komu jako poslednímu zůstane na stole alespoň jedna jeho mince.
Přidejte komentář